Blog

Sladká voda potřebná pro naše přežití představuje jen 3 % z celkového množství zásob vody na planetě. A z toho je ještě většina vázána ve formě ledovců, v půdě či atmosféře. K dispozici tak máme jen 0,5 % čerstvé vody vhodné pro užití lidmi.

Výsledkem je, že až dvě třetiny světové populace žije v oblastech, kde je problém s přístupem k pitné vodě.

Anglo-americký básník W. H. Auden jednou řekl: „Tisíce lidí žily bez lásky, ani jeden bez vody.” A přestože všichni víme, že voda je pro náš život klíčová, přesto si ji likvidujeme.

Až 80 % světových odpadních vod se vypouští – většinou neupravené – zpět do životního prostředí, čímž znečišťují řeky, jezera a oceány.

Abychom lépe porozuměli tomuto problému, připravili jsme přehled průmyslových odvětví, která mají na znečištění vody největší podíl.

Která odvětví vodou plýtvají nejvíce?

Zemědělství

Zemědělství využívá až 70 % světové sladké vody (20 % zdrojů využívá průmysl) a zároveň patří k jejím největším znečišťovatelům.

Nejnáročnější na spotřebu vody jsou pšenice, kukuřice, rýže, bavlna a cukrová třtina. Problémem jsou také některé typy ořechů. Až 74 % zavlažovaných ořechů se totiž pěstuje v regionech, které čelí nedostatku vody – například v Indii, Číně či Pákistánu.

Zemědělství jako jeden z největších znečišťovatelů vody

Hlavním zdrojem znečištění vody v případě zemědělství jsou hnojiva a insekticidy. Při jejich intenzivním používání se dostávají do půdy, kde mohou degradovat na často toxičtější produkty a následně při intenzivních srážkách se dostanou do vody. 

Pokud se pesticidy v rámci vodního cyklu dostanou do pitné vody, mohou přivodit zdravotní komplikace. Například dráždí kůži, oči, ovlivňují nervový systém a dokonce zapříčiňují rakovinu.

Nejhorší na tom je, že některé pesticidy se v zemi udrží dlouhá léta. Jiné se zase rozpouští ve vodě a tím se zvyšuje jejich mobilita a schopnost dostat se do potravního řetězce a do těla člověka, kde začne škodit. 

Jak to změnit? V první řadě by zemědělci neměli používat pesticidy u zdrojů vody, o jejich skladování a likvidaci ani nemluvě. Kromě toho musí snažit snížit množství pesticidů nebo používat jen takové, které mají nejmenší vliv na kvalitu vody.

Státy by měly obyvatele přes různé pobídky motivovat k tomu, aby nakupovaly organické potraviny s co nejmenší ekologickou stopou.

Samozřejmě i jednotlivci se mohou něčím přičinit. Například tím, že zmírní konzumaci potravin s významným ekologickým vlivem (hovězí a kuřecí maso, chřest či cukr). Nebo i tím, že nebudou plýtvat potravinami.

Módní průmysl

Oděvní průmysl patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí vůbec. Ročně vyprodukuje přibližně 92 milionů tun odpadu, což jsou přibližně 4 % z 2,12 miliardy tun, které lidstvo na planetě vytvoří.

Je to více, než odpadu ze spotřební elektroniky a dvakrát tolik, jako jídla vyhozeného supermarkety. Většina odpadu vzniká při procesu stříhání a sešívání textilu.

Ke znečištění vod dochází v celém zpracovatelském řetězci. Začíná to odtokem hnojiv z bavlníkových plantáží do okolních jezer a řek, pokračuje přes barvení oblečení pomocí toxických chemikálií a končí fází používání textilního výrobku, kdy se při praní uvolňují textilní vlákna a barviva do odpadních vod.

Kromě toho má módní průmysl obrovskou vodní stopu. Ročně spotřebuje přibližně 79 miliard kubických metrů vody, což by stačilo k naplnění 32 milionů olympijských bazénů.

Když to rozměníme na drobnější položky, výroba jedněch džín vyžaduje přibližně 7000 litrů vody. Stejné množství vypije člověk za pět až šest let. Na výrobu trička je zapotřebí 2700 litrů vody, což je dost na to, aby člověk nepocítil žízeň téměř tři roky.

Jak to změnit? Je třeba, aby se spotřebitelé zaměřili na výrobce, kteří své produkty vyrábějí udržitelným způsobem. 

Kromě toho je důležité, aby lidé postupně měnili své spotřebitelské návyky. Ideální je kupovat více oblečení z recyklovaných materiálů, namísto vyhazování oblečení opravovat a nekupovat si nové věci, pokud je opravdu nepotřebujete.

Energetický průmysl

Světová výroba energie spotřebuje každý rok přibližně 52 miliard krychlových metrů sladké vody.

Tento významný objem vody pochází zejména z tepelných a jaderných elektráren, které ji potřebují pro své chladicí procesy.

Energetický průmysl jako jeden z největších znečišťovatelů vody

Fosilní paliva a odpad z jaderných elektráren představují vážné ohrožení pro podzemní či povrchovou vodu.

Kromě toho se velká část vody spotřebuje i na pěstování bioenergetických plodin jako cukrová třtina a řepka. Ty se zpracovávají na ethanol nebo bionaftu a využívají jako biopaliva.

I to je další důvod k urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie, jako je vítr a slunce.

Stavební a těžařský průmysl

Stavební průmysl nebývá často v hledáčku ochránců životního prostředí. Přestože je často přehlížen, ve skutečnosti se všechny stavby podílejí na znečištění pitné vody až v hodnotě 40%.

Každá jedna stavba má vliv na životní prostředí. Od materiálů, které si vybíráme, technologií, které používáme, až po staveniště, která stavíme.

Například jen na výrobu tuny cementu je nutno spotřebovat více než 5100 litrů vody a na tunu oceli dokonce až neuvěřitelných 235 tisíc litrů. Jedna jediná deska řeziva vyžaduje 20 litrů.

Samozřejmě není reálné ani žádoucí zastavit veškerou výstavbu či hospodářskou činnost, ale můžeme se snažit o vyvážení našeho vlivu na životní prostředí promyšlenými opatřeními. Například stavbou zelených budov, promyšleným vodním managementem či efektivním čištěním odpadních vod pomocí nejmodernějších technologií.

Kontaktujte odborníky v Hydrotech-u a rádi vám pomůžeme právě s výstavbou nových nebo rekonstrukcí stávajících dílen odpadních vod.