Blog

Zdroj: Shutterstock

S růstem podniku a s jeho pokrokem roste i spotřeba vody. Je to způsobeno zvětšenou výrobou a bezpochyby i nárůstem počtu pracovních míst. I kvůli tomu vznikla potřeba rozšířit kapacitu čistírny odpadních vod společnosti Volkswagen Bratislava, tedy přesněji její biologické části. Jak jsme v tomto úkolu postupovali? 

Biologická část čištění spočívá v tom, že bakterie používají znečištění ve vodě jako zdroj energie pro svůj život. Proto pokud chceme, aby se odstraňovalo více znečištění, museli jsme udělat jedno z následujících opatření. 

1. Vložení většího množství bakterií a zvětšení objemu nádrží

Je logické, že více bakterií zpracuje více znečištění. To se dá zařídit buď tím, že do již existujícího objemu vložíme více bakterií. Odborně se tato veličina nazývá koncentrace kalu, a ta by se tedy zvýšila. 

Druhým způsobem je zvětšení objemu nádrží, čímž se prodlouží čas kontaktu bakterií a "zdroje potravy" a zároveň se do něj vejde větší počet bakterií se stejnou koncentrací kalu. 

Třetí alternativou je spojení obou těchto možností.

Zdroj: Shutterstock

2. „Vyhladovění“ bakterií

Jiným řešením je pokusit se vytvořit bakteriím "pocit hladu" a vyčerpat jejich zásobní látky. Tímto způsobem by se zvýšila jejich akumulační kapacita, jehož důsledkem je intenzivnější odstraňování znečištění. Na tento proces se využívá takzvaná regenerace kalu.

Ta probíhá v samostatné nádrži, do které se přivádí zahuštěný kal (zahuštěná směs bakterií). Protože většina z nich pracuje v aerobních podmínkách - za přítomnosti kyslíku, je na dno nádrže přiváděný vzduch, který se přechodem přes směs kalu a vody rozpouští.

Bakterie ho v rámci svého metabolismu využijí a spotřebují zbytek znečištění přítomného ve vodách a své zásobní látky. Kromě regenerace akumulační kapacity bakterií v tomto procesu se na základě delší doby v toxických podmínkách podpoří odstraňování amoniakálního dusíku.

Kombinace obou opatření v ČOV Volkswagen Bratislava

V případě projektu pro Volkswagen se do určité míry využily obě možnosti.

V rámci starého schématu čistírny byly za sebou umístěny dvě menší nádrže, ve kterých probíhala denitrifikace (přeměna dusičnanů na plynný dusík - D), následovala nádrž nitrifikace (přeměna amoniakálního dusíku - N) a dosazovací nádrž (DN).

V dosazovací nádrži (DN) vločky bakterií klesají ke dnu, odkud se část vrací do systému přes sběrnou nádrž (R) a následně do denitrifikace a část vloček se odvádí pryč jako přebytečný kal. Vyčištěná voda protéká přes hrany dosazovací nádrže do odtoku (obr.1).

obr.1: Původní schema čistírny

Při zvyšování efektivnosti čistírny se proces zachoval, avšak změnilo se umístění nádrží (obr.2). Dostavěním nádrže regenerace se zvýšila kapacita čistírny - prostor na odstraňování organického znečištění a odstraňování některých prvků zejména dusíku.

obr.2: Schema čistírny po rekonstrukci

Ačkoli Volkswagen neměl problémy s dodržováním legislativy v rámci čištění odpadních vod, tímto způsobem rozšířil svou bezpečnou zónu, ve které se může pohybovat.

Provedená investice podniku opět zaručí dodržování limitů vypouštěných odpadních vod a zároveň ušetří peníze, které by při jejich překračování musel obětovat na pokuty, odplaty a podobně.

Potenciál a schopnosti bakterií jsou velké, proto věříme, že čerstvě zrekonstruovaná čistírna bude sloužit dlouhou dobu. Poslední detaily několikaměsíční rekonstrukce stojí před námi a po jejich dořešení již stačí pouze předat toto dílo do rukou správců.

Náš klient byl velmi dobrým partnerem, se kterým se příjemně spolupracovalo. Jsme rádi, že jsme si mohli vzájemně pomoci.

Autor: Ing. Matúš Palguta, chemický technolog