Blog

Černou i šedou vodu produkujeme po celý den. V obou případech jde o odpadní vodu, která pochází zejména z domácností. Víte však, čím se navzájem liší a jak je můžeme recyklovat? Pokud ne, pokračujte ve čtení.

A začněme hned tím nejdůležitějším – rozdíly mezi černou a šedou vodou. Obojí pocházejí z domácností a jsou odpadní vodou, ale není to jedno a totéž.

Nakonec i samotné názvy vám částečně naznačují, o co půjde.

Černá voda, známá také jako splašková, totiž vzniká smícháním vody s exkrementy nebo močí. To znamená, že černá voda přitéká do čističek poté, co spláchnete na toaletě.

Abychom byli docela přesní, občas můžete narazit na tvrzení, podle kterého je černá voda i ta, která se vyplavila z kanálů po silných deštích.

Přívlastek černá však nenaráží jen na výkaly a to, že je na pohled tmavší.

Po rozboru byste přišli na to, že v porovnání s šedou tato odpadní voda obsahuje mnohem více kontaminantů, patogenů a bakterií, které mohou v horším případě šířit nepříjemné choroby.

Bez ohledu na zbarvení je o černé vodě známo i to, že je mastnější než šedá.

A když už mluvíme o šedé vodě, jak vzniká ta? Zůstaňte ještě chvilku v koupelně.

Tato voda totiž odtéká z umyvadel, sprch, van či praček. Kromě toho ji produkujete i tehdy, když pouštíte vodu v kuchyňském dřezu nebo zapínáte myčku na nádobí.

Šedá voda je oproti černé podstatně čistší. Zatímco v černé plave kopec pevných částic (toaletní papír, exkrementy), toto u šedé nehrozí.

Namísto nich však narazíte na více chemických látek, které se do šedé vody dostávají kvůli pracím prostředkům, mýdlům či saponátům.

Jak vypadá čištění

Použít znovu vodu z toalety nebo umyvadla? Ano, dá se i to. Způsob čištění a recyklace se však u šedé a černé vody liší.

Důvod je zřejmý - černá voda obsahuje více škodlivin, proto vyžaduje poctivější čištění.

Z konkrétních postupů je zcela běžným ten provzdušňovací, který se skládá z několika kroků. Nejprve se počká, než se v černé odpadní vodě usadí pevné částice.

Následně přichází na řadu provzdušňování, které napomáhá bakteriálnímu rozkladu organické hmoty. Poslední a velmi důležitou je dezinfekce např. pomocí chlóru.

Tento postup je samozřejmě jeden z mnoha. Obecně platí, že černou vodu je třeba čistit biologickým nebo chemickým způsobem v čističce odpadních vod a za každých okolností je třeba vodu dezinfikovat.

Systémy biologického čištění využíváme i u splaškových čistíren od Hydrotech-u. Čističky budujeme jako betonové, ocelové nebo plastové nádrže, popřípadě jako kontejnery.

Na rozdíl od černé vody ta šedá je na čištění méně náročná. Proč? Jak jsme již zmínili, neobsahuje životu nebezpečné patogeny. To ale neznamená, že ji není třeba čistit vůbec. Právě naopak.

I v tomto případě vám radíme, abyste si nechali vybudovat čistírnu odpadní vody. Ta je sestavena tak, aby se v ní voda přefiltrovala a pomocí anaerobního rozkladu odstranila všechny pevné látky.

Jiné znečištění – jiná recyklace

Víte, že černá a šedá voda se liší svým složením a způsobem čištění. A jinak to není ani při recyklaci.

Přesněji řečeno, po vyčištění se každá z nich používá k něčemu jinému. Opět je však v nevýhodě přečištěna černá voda, protože ta se dá použít „jen“ k zalévání rostlin a zavlažování.

Šedá voda také poslouží k tomuto účelu, ale kromě něj se také dá zužitkovat při budování mokřadů, čištění veřejných prostranství, v autoumývárnách nebo na splachování a čištění toalet.

Za jistých okolností lze šedou vodu použít i při ohřevu další vody, která poslouží ke koupání nebo praní oblečení.

Pokud si neumíte dobře představit, jak a proč by se měla šedá voda recyklovat, na závěr důležitá informace.

Každá čtyřčlenná domácnost denně vyprodukuje kolem 360 litrů šedé vody (celkem tvoří až 40 % odpadní vody v domácnosti).

Dovedete si tedy domyslet, kolik čisté pitné vody byste mohli ušetřit, pokud byste na mytí auta, zalévání trávníku či rostlin použili recyklovanou vodu.

Mnohé země, které trápí suchá a nedostatek vody, už na to přišly a šedou vodu nepouštějí do kanálů, ale zužitkují ji znovu.