Blog

Do roku 2040 nebude dost vody na výrobu elektřiny

Výroba elektřiny vyžaduje tolik vody, že mnoho elektráren neví přesně, kolik jí spotřebuje. Voda se přitom používá zejména během chladících cyklů.

Co je však horší, pokud se v energetice nezměníme, do roku 2040 prostě nebude dost vody na výrobu elektřiny.

Jaké je řešení? Zaměřit se více na energetickou účinnost, zlepšit chladící procesy a také investovat do alternativních způsobů výroby elektřiny. Tou je například solární či větrná, přičemž obojí nespotřebuje tolik vody jako jaderná.

Dvě třetiny populace budou čelit nedostatku vody

Světová meteorologická organizace, která patří pod OSN, předpovídá, že do roku 2050 budou až dvě třetiny světové populace (zhruba 5 miliard) čelit nedostatku vody. Za vše mohou narušené zdroje v důsledku klimatických změn.

Organizace také připomíná, že změny budou nerovnoměrné. To znamená, že zatímco některé oblasti budou mít vody dost nebo nadbytek, jiné budou ve vodním stresu.

K ohroženým patří například povodí Rio São Francisco, Patagonie v Jižní Americe či horní toky řeky Gangy v Himalájích.

20 % lidí ve světě bude ohroženo záplavami

Mnoho zemí se už nyní potýká s vysokým rizikem záplav, jako jsou to Bangládeš, Čína nebo Filipíny.

Tento trend se však do budoucna pravděpodobně zhorší, podle OECD budou záplavy ohrožovat až 1,6 miliardy lidí. A nepůjde „jen“ o ztráty na životech, ale také nás to bude hodně stát.

Odhady říkají, že do roku 2050 to bude až 5,6 bilionu dolarů, které zaplatíme za škody způsobené povodněmi.

Kvalita vody mimo země OECD bude klesat

Setkali jste se už s pojmem eutrofizace? Jedná se o jev, kdy se ve vodách rozmůže příliš mnoho dusíku a fosforu. Tehdy dochází k množení řas či úhynu ryb. Vody se zkrátka stávají mrtvými a nedokážou podporovat život.

I v důsledku eutrofizace se bude kvalita vody zhoršovat, a to zejména v zemích mimo OECD. Kromě ní patří k rizikům i nemoci nebo ztráta biologické rozmanitosti.

Nejnovějším trendem je také sledování skupiny látek, tzv. mikropolutantů, pod kterými si představte chemické látky obsažené například v lécích, kosmetice či čistících prostředcích, Tyto látky se ve vodách nacházejí v malých koncentracích a ještě donedávna nebylo možné je spolehlivě stanovovat. 

Do roku 2050 vyschne třetina zemského povrchu

Pokud se nenaplní plány pařížské klimatické dohody a příštích 30 let stoupne průměrná roční teplota o 2 stupně Celsia, čekají nás těžké časy. Za této situace totiž hrozí, že vyschne více než 25 % zemského povrchu.

Vysoké teploty a následné rozrůstání pouští se týkají Střední Ameriky, jihovýchodní Asie, jižní Evropy, jižní Afriky a jižní Austrálie.

Podzemní voda ve Španělsku a Kalifornii se může vyčerpat

USA, země jižní Evropy a Indie čelí riziku, že jim dojdou zásoby podzemní vody. Konkrétně v Kalifornii může tento negativní trend nastat již v roce 2030, Indie, Španělsko a Itálie jsou v ohrožení o deset až třicet let později.

Důvod? Lidská spotřeba a také zavlažování suchých oblastí.

Velké ledovce do roku 2050 zmizí

Dolomity v Itálii, Yosemitský a Yellowstonský park ve Spojených státech a pohoří Kilimandžáro v Tanzanii. Ledovce v těchto oblastech do roku 2050 zmizí, a to bez ohledu na to, zda bude průměrná zemská teplota stoupat nebo ne.

S informacemi přichází organizace UNESCO, která má pod palcem 10 % světových ledovců. Organizace sleduje zejména ty ledovce, které jsou nejvíce známé veřejnosti (viz výše zmíněné) a také ty, které mizí nejrychleji.  

Tyto plochy přicházejí průměrně o 58 miliard tun ledu ročně, což je přibližná spotřeba vody ve Francii nebo ve Španělsku.