Blog

V tomto článku se Vám pokusíme ve zkratce shrnout informace týkající se vypouštění odpadních vod a postihů za nedodržení zákonů, vyhlášek a nařízení určujících podmínky vypouštění. Věříme, že budou pro Vás přínosnými, pomohou v mnoha problémech nebo minimálně přinesou větší přehled o české legislativě v dané oblasti.

Co vše vstupuje do tématu čištění a vypouštění odpadních vod?

Kromě ekologického aspektu, do tématu čištění odpadních vod vstupuje také ekonomický aspekt, včetně sankcí a pokut za jejich nedostatečné čištění.

Vodárenská společnost, město či obec na čištění městských odpadních vod vynakládá finanční prostředky, které zpětně získává od občanů ve formě stočného. Ne vždy stočné pokrývá celkové náklady na jejich čištění (zejména v případech menších obcí), proto se subjekt snaží snížit náklady spojené s touto oblastí.

Průmyslový výrobce při výrobě zboží, který mu přináší zisk, většinou také produkuje odpadní vody. Na jejich zneškodňování musí vynaložit finanční prostředky, které mu vstupují do investičních nebo provozních nákladů.

Zvýšené náklady se promítnou do vyšší ceny výrobku, případně při zachování ceny výrobku do snížení celkového zisku firmy. Takže z ekonomického hlediska je tento proces pro průmyslové firmy zátěží.

Jsou minimálně 3 způsoby, jak se může průmyslový výrobce vypořádat s vypouštěním odpadních vod:

1. Nejjednodušší způsob, kdy se podnik odpadní vodě chce věnovat minimálně, je vypouštění do veřejné kanalizace. Tato možnost je schůdná, avšak ze strany majitelů nebo provozovatelů sítí musí být ochota spolupráce a ochota podepsat smlouvu o odvádění odpadních vod a vody musí splňovat parametry předepsané majitelem nebo provozovatelem veřejné kanalizace.

2. Druhou alternativou je nezbytnost vody v určité míře předčišťovat, aby splňovaly kanalizační limity (v kvantitě a kvalitě) dohodnuté při uzavírání smlouvy s vlastníkem, případně s provozovatelem veřejných kanalizací v rámci provozního řádu (§23 odstavec 5 a 6, 442/2002 Sb.).
3. Třetí možnost rozebírá situaci, kdy je přístup do kanalizace nějakým způsobem znemožněn nebo samotný podnik má ochotu a prostředky na jejich čištění. Řešením je postavit jako koncový bod výrobní linky vlastní čistírnu odpadních vod.

Vysvětlíme si nejprve body 1 a 2. Co nám jejich plnění nebo porušení přináší?

Zkusme si nejprve přiblížit body 1 a 2, které popisují zbavování se odpadních vod vypouštěním do veřejné kanalizace.

Podle zákona o veřejných vodovodech a kanalizacích 442/2002 Sb., zejména §23 říká, že vlastník veřejné kanalizace uzavře smlouvu s výrobcem, pokud splňuje technické podmínky pro připojení se na veřejnou síť a zároveň, pokud jim to kapacita kanalizace umožňuje. Pokud se stane, že vlastník odmítne výrobce odpadních vod připojit k veřejné síti, má na to právo podle §23 odstavec 10 výše uvedeného zákona.

Nejvyšší přípustná míra znečištění průmyslových odpadních vod a zvláštních vod vypouštěných do veřejné kanalizace se stanoví podle přílohy č. 3 k Vyhlášce č. 55/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti provozních řádů veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.

Po připojení na veřejnou kanalizaci vzniká producentovi odpadních vod povinnost platit stočné podle množství odvedené odpadní vody veřejnou kanalizací (442/2002 Sb. §28 odstavec 6 a 10).

Podle §25 odstavce 3 a) b) "je neoprávněným vypouštěním do veřejné kanalizace vypouštění bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s takovou smlouvou" atd., a zároveň v odstavci 4 téhož paragrafu je napsáno, že kdo takto učiní, je povinen nahradit způsobenou škodu provozovateli veřejné kanalizace.

Následně výrobce odpadních vod, který překročil dohodnuté limity stanovené v provozním řádu nebo v dohodě, kterou uzavřel s provozovatelem kanalizací, je povinen zaplatit pokutu v intervalu od 99 eur až po 16 596 eur (442/2002 Sb. §9 odstavec 1d)) v závislosti na závažnosti a rozsahu porušení povinnosti, od okolností, které vedly k tomuto porušení, av závislosti na času trvání protiprávního stavu (§39 odstavec 4).

V případě, že se bude nedodržování opakovat, bude výrobci udělena pokuta v hodnotě až do výše dvojnásobku horní hranice tj. 33 192 eur (§39 odstavec 6).

Bod číslo 3 je odlišný. V čem?    

Pro případ uvedený v bodě 3, kdy výrobce průmyslových odpadních vod provozuje vlastní ČOV a vyčištěné odpadní vody vypouští přímo do recipientu, platí odlišná pravidla.

Podmínky pro vypouštění vyčištěných odpadních vod jsou uvedeny v Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod, kde je určeno povolené množství a kvalita vyčištěné odpadní vody, kterou může producent vypouštět do recipientu.

Na zajištění dodržování výše uvedených podmínek si stát vytvořil nástroj ve formě poplatků a finančních postihů. Podmínky pro stanovení poplatků a pokut ze strany vodoprávního orgánu jsou určeny příslušnými zákony a nařízeními.

Na Slovensku je to hlavně Zákon č. 364/2004 o vodách a o změně zákona Slovenské národní rady
č. 372/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon).

V uvedeném zákoně se této problematice věnuje zejména jedenáctá část vodního zákona
364/2004 Sb. - Odpovědnost za porušení povinností. V §74 odstavec 1), kde se píše, že orgán státní vodní správy uloží pokutu (minimálně 1 000 eur) v případě, že podnik vypouští odpadní vody do povrchových nebo pozemních vod bez povolení orgánu nebo v rozporu s ním.

Porušení povinností výrobce odpadních vod vyplývající ze zákona 364/2004 se trestá finančními sankcemi do výše maximálně 165 000 EUR (§75 odst. 9) v závislosti na správním deliktu, na který se uvedená pokuta vztahuje. Výše finančního trestu v některých případech závisí na velikosti škod a míry důsledků způsobené porušením povinností a zároveň se přihlíží i na okolnosti a postoj právnické nebo fyzické osoby, která zapříčinila způsobenou škodu (§75 odst.3 až 7 a 9).

V §75 odst. 4 zákona 364/2004 Sb. je uvedena výše pokuty za způsobení znečištění vod porušením povinností stanovených v §39 zmíněného zákona, týkajícího se zacházení se znečišťujícími a prioritně nebezpečnými látkami. Výše finančního postihu se může pohybovat v intervalu 500 - 16 500 eur.

Seznam znečišťujících a prioritních látek se nachází v Příloze č.1 zmíněného zákona, kde se vyskytují látky jako například organohalogenové, organofosforové, organocínové sloučeniny, karcinogenní a mutagenní sloučeniny, kyanidy, kovy, arzen a podobně. Mezi prioritní látky patří například atrazin, benzen, kadmium, chloralkany, endosulfan, olovo, rtuť, naftalen, terbutryn a jiné. Původce mimořádného zhoršení kvality vod nebo mimořádného ohrožení jakosti vod je povinen provést bezprostřední opatření k odstranění mimořádného zhoršení vod i opatření pro odstranění jeho škodlivých následků a to na vlastní náklady.

Zpoplatnění užívání vod je řešeno v další části Zákona o vodách, kde §79 odst.4 zákona uvádí: "Poplatky za vypouštění odpadních vod platí ten, kdo vypouští odpadní vody do povrchových vod nebo podzemních vod v množství nad 10 000 m3 za kalendářní rok nebo nad 1 000 m3 za měsíc a překročí stanovené mezní hodnoty znečištění v příslušném ukazateli znečištění. "

Nařízení vlády Slovenské republiky č. 755/2004 Sb., kterým se stanovuje výše neregulovaných plateb, výše poplatků a podrobnosti související se poplatků za užívání vod ve znění pozdějších předpisů určuje podmínky pro zpoplatnění vypouštění odpadních vod.

Co se týče vzorkování a kontroly kvality vypouštěných odpadních vod, je dobré si přečíst Vyhlášku
č. 315/2004 Sb., která se zabývá inspekčním monitoringem posuzující výsledky a ve vztahu k povoleným a smluvně dohodnutým hodnotám.

Autoři: tým chemických technologů Hydrotech, a. s.