Blog

Pozůstatky viru se objevily i v pařížských kanalizacích. Tento jev však nepředstavuje takové riziko, jak by se mohlo zdát. Právě naopak. Díky nalezeným částečkám může být určení nových ohnisek mnohem jednodušší.

Vzorky moči a stolice

V Paříži začali odebírat vzorky odpadní vody 5. března a dělali tak dvakrát týdně až do 7. dubna. Už v prvních dnech zaznamenali vysokou koncentraci kyseliny ribonukleové (RNA), která je genetickým materiálem viru COVID-19.

Do kanalizačního systému nepřetržitě putují zbytky fekálií a moči, který může obsahovat tento genetický materiál. To však neznamená, že virus se bude automaticky dále šířit. Vyloučením se totiž jeho životaschopnost snižuje na minimum.

Rovněž mu nevyhovuje vysoká teplota a vlhké prostředí, které se s čištěním odpadních vod neodmyslitelně spojuje.

Navíc, ředitel kansaské sekce zdraví a životního prostředí Tom Stiles připomíná, že všechny zkoumání jsou zatím jen v počátečních fázích a metody nejsou přesně definovány. Proto nelze s jistotou říci, že se virus bude přes odpadní vody šířit.

Výskyt viru v čistírnách odpadních vod neznamená, že se bude odtud dále šířit.

Již nyní je však zřejmé, že sledování viru v čistírnách a kanalizaci má i svou světlou stránku.

Dříve než v nemocnici

"Máme k dispozici jasnou křivku, která předcházela křivce s počtem klinických případů. A teď během izolace sledujeme, jak se křivka zploštila, " tvrdí mikrolog Laurent Moulin.

To tedy znamená, že Francouzi si dali do souvislosti výskyt RNA v kanalizačních systémech a šíření koronaviru mezi obyvatelstvem. Na základě tohoto pozorování zjistili, že vzorky odpadních vod jim pomohou při identifikaci dalších ohnisek nákazy.

Důkazem toho, že to může fungovat, je město Hiawatha v Kansasu. I tam našli pozůstatky viru COVID-19 v sebraných vzorcích, ale přitom neměli ani jeden potvrzený případ. Jelikož virus se šíří i bez viditelných příznaků, jeho identifikace není snadná. Proto odborníci zkoumání odpadních vod vítají.

Obzvláště v regionech, kde zaostává klasické testování a kde hrozí druhá vlna. Nicméně na to, aby bylo pozorování opravdu nápomocné a důvěryhodné, musí vědci zjistit, jaké množství RNA se nachází ve stolici a moči. Rovněž se musí zaměřit na několik komunit, čímž vytvoří reprezentativní vzorek.

Lepší vodohospodářská infrastruktura

Velkou část vodovodního systému v USA tvoří potrubí, které pochází ještě z 19. století. Sdružení American Civil Society of Engineers ohodnotilo americkou infrastrukturu pitné vody na D-. Zastaralý vodohospodářský systém si tedy žádá rozsáhlé investice. A hlavně by se mělo myslet na to, že jeho stav ohrožuje veřejné zdraví.

Pokud se využívají klasické metody čištění, jako je filtrace či dezinfekce vody pomocí chloru, UV záření a ozónu, obyvatelé se nemají čeho bát.

Horší je to v lokalitách, kde zanedbaný systém snižuje úroveň hygieny. Přitom pokud by kompetentní dbali na vylepšení systému odpadních vod, eliminovaly by tak riziko šíření nežádoucích virů. V některých částech světa se totiž vyčištěná voda recykluje a opět slouží k pití nebo zavlažování.

Závěrečná doporučení

Na závěr článku přinášíme několik doporučení, které se týkají nejen samotného čištění odpadních vod, ale i klasických hygienických návyků. Běžná veřejnost musí stále myslet na pravidelné mytí rukou a povrchů.

Rovněž platí, že do WC kromě toaletního papíru nic jiného nepatří. Žádné vlhčené utěrky či tampóny. Nemocnice a zařízení, ve kterých jsou hospitalizovaní pacienti s pozitivními testy na COVID-19, musí obzvlášť dbát na čištění a dezinfekci toalet.

No a nakonec apelujeme na provozovatele čistíren odpadních vod a správců vodovodní sítě. Ti mohou iniciovat pravidelné zkoumání splaškové vody, díky čemuž se dá rychle identifikovat výskyt viru v komunitě, které čistírna slouží. Jak jsme již zmínili, tento způsob je efektivní a vyplatí se zejména v oblastech, kde se málo testuje a kde hrozí druhá vlna nákazy.