Blog

V roce 2017 obletěla svět zpráva o tom, že malý dánský pivovar Nørrebro Bryghus používá při výrobě svého nejnovějšího produktu lidský moč. Měli byste odvahu otestovat ho?

Nebojte se, žádné hygienické ani potravinářské normy nebyly v tomto případě porušeny. Výsledný produkt se do kontaktu s močí dostal pouze na začátku výrobního procesu. "Rozesmálo nás, když si lidé zpočátku mysleli, že moč filtrujeme a přidáváme ho jako ingredienci do piva," vyjádřil se ředitel pivovaru Henrik Vang.

Jediné, co tímto úmyslem výrobci kontroverzního piva zamýšleli, byla recyklace užitečného vedlejšího produktu - lidské moči, který by se jinak spláchl do kanalizace jako obyčejný odpad.

Více než 50 tisíc litrů moči se tak použilo jako kompost pro ječné pole, z něhož se později vyrobilo pivo s příznačným názvem Pisner.

Beercycling, recyklace vyšší úrovně

Podstatou Beercyclingu je vlastně upcycling. Při upcyclingu jde o opětovné využití vedlejších produktů, odpadových materiálů, zbytečných nebo nežádoucích produktů na nové materiály, produkty lepší kvality nebo produkty s přidanou ekologickou hodnotou.

Beercycling English from Landbrug & Fødevarer on Vimeo.

Pojem beercycling představila veřejnosti jako první Dánska rada pro zemědělství a potraviny. Tímto způsobem chtěla podpořit myšlenku národní cirkulární ekonomiky, ve které Dánové vynikají.

Jelikož se vše událo v rámci pivovarnického průmyslu, zaměnila předponu up- (nahoru) předponou beer- (pivo).

Moč poskytli hudební nadšenci

Všechno to začalo na jednom z největších severských letních hudebních festivalů Roskilde. Během ročníku 2015 účastníci "čurali" do speciálně označených pisoárů, ze kterých se moč sesbíral a v roce 2016 použil jako zemědělský kompost.
 

Návštěvníci festivalu Roskilde poskytli dohromady více než 50 tisíc litrů moči. Zdroj: lf.dk

Takto pohnojené ječné pole vyprodukovalo 11 tisíc tun ječného sladu, který se použil na výrobu 60 tisíc pivních lahví.

Na jaře 2017 si mohli nový typ Pisner užívat už všichni pivní nadšenci.

 

#welcomecopenhagen #pisner #beercycling #recyklujeme #nazdraví #copenhagentrip #parpratelstacimit @aneta_fait

Príspevok, ktorý zdieľa Blanka Roule (@kahaska), 8 Dec 2017 o 1:10 PST

 

Fungerer returpantsystemet, som det skal? Det er et af emnerne, der diskuteres ved forbrugerpolitisk smagning @carlsenskvarter #pisner #aledk #højtskum #danskeoelentusiaster

Príspevok, ktorý zdieľa Danske Ølentusiaster (@danskeoelentusiaster), 17 Okt 2017 o 11:00 PDT

Může lidská moč nahradit hnojiva na chemické bázi?

Metoda beercyclingu rozvířila veřejné mínění a započala diskusi o tom, zda by mohl lidský moč v budoucnu nahradit celosvětově rozšířená chemická hnojiva, které se v dnešní zemědělské výrobě využívají ve velkém.

Již v roce 2012 přitom vědci z Rich Earth Institute začali při laboratorních testech zaměňovat tolikrát osvědčené umělé nitrogenové hnojiva za lidský moč. Výsledkem bylo, že produkce takto vypěstovaných plodin stoupla dvojnásobně. Výhody využívání lidského moči jsou tedy neoddiskutovatelné.

Veřejné zdraví je na prvním místě

Kromě toho, že je lidská moč cenově přijatelnější, z ekologického hlediska je také:
⦁    velmi bezpečná

⦁    bohatá na živiny

⦁    hygienická

⦁    lehce se sbírá

⦁    lehce se s ní nakládá

⦁    šetří životní prostředí

Poslední výhoda je zároveň do budoucna i jednou z nejdůležitějších. Mnoho zemí dnes už dokáže využít alternativní zdroj kompostu z lidské moči, který negativně ovlivňuje okolní krajinu a také nepředstavuje zdravotní riziko pro své obyvatele.