Blog

l nejvíce ohrožují povodně a jejich druhotné vlivy. Patří sem například majitelé mobilních domů, nezaměstnaní, staří lidé a obyvatelé se zdravotním handicapem.

Atlantická hurikánová sezóna trvá od 1. června do 30. listopadu. Podle předpovědí National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) by sezóna měla být většinou velmi intenzivní.

Kromě toho, že hurikány způsobují obrovské škody na majetku, ve většině případů zapříčiňují i ​​silné záplavy. To však není jediný problém. Povodně totiž poškozují i ​​zdroje vody a zvyšují riziko jejího kontaminace.

Tento problém si dobře uvědomují výzkumníci z Americké chemické společnosti. Proto se rozhodli sledovat vlivy hurikánů na kvalitu vody.

Základem jejich zkoumání jsou povodňové mapy, které určují hranice záplavových území a zvyšují informovanost komunity o nejvíce postižených oblastech.

"Pomocí dálkového snímání jsme vyvinuli metodu mapování rozsahu hurikánové povodní. Na základě dvou 500-letých hurikánů jsme prozkoumali potenciální dopady na kvalitu vody. Také jsme určili možnosti na zvýšení sociálně-ekologické odolnosti v Severní Karolíně, "cituje autory výzkumu portál Earth.com.

Díky mapám například zjistili, kde všude se nacházejí potenciální zdroje znečištění. Jsou to místa, kde se mohou přeplnit kanály, průmyslové oblasti, zóny s nebezpečným odpadem a také farmy s chovem prasat a drůbeže.

Z výzkumu také vyplývá, které skupiny obyvatel nejvíce ohrožují povodně a jejich druhotné vlivy. Patří sem například majitelé mobilních domů, nezaměstnaní, staří lidé a obyvatelé se zdravotním handicapem.

Jak dochází ke znečištění

K povodním dochází poté, co hurikány, intenzivní srážky nebo tání sněhu zvýší hladinu povodí. Záplavy vznikají i tehdy, jestliže v zastavěných oblastech nemá co pohlcovat vodu, a ta se drží na betonovém povrchu. Odborníci obecně rozlišují dva typy znečištění vody. Jde o takzvané zdrojové znečištění a znečištění bez zdroje.

Větší podíl na kontaminaci vody má právě zdrojové znečištění. Představte si, že průmyslový závod vypouští škodlivý odpad. Když takové místo zasáhne povodeň, voda spláchne všechny škodlivé látky. V případě, že se voda nevyčistí, chemikálie dále putují do podzemních vod, hlavních toků a dalších vodních zdrojů. Druhým typem je zmiňované znečištění bez zdroje.

V takovém případě jsou to vyteklé motorové oleje na parkovištích, odhozené plastové odpadky, hnojiva či saponáty. A i když se to tak nemusí na první pohled zdát, takové znečištění ohrožuje oceány a zapříčiňuje vymírání ekosystémů (například korálových útesů).

Situace na Ukrajině

Téměř 300 měst a obcí na západě Ukrajiny zasáhly koncem června obrovské záplavy. Podle premiéra Denisa Shmygala jde o nejsilnější povodně od 90. let. V souvislosti s touto situací vydalo tamní ministerstvo zdravotnictví několik doporučení, které se týkaly kontaminace vody.

Obyvatelům radí, aby pitnou vodu převařili. Za žádných okolností by neměli pít vodu z pochybných odlehlých zdrojů nebo vodu, která se jim nezamlouvá. Totéž platí o zaplavených studnách a otevřených vodních zdrojích v zaplavených zónách.

Koncem června zasáhly západ Ukrajiny obrovské záplavy. Zdroj: Nato.int

V ideálním případě by obyvatelé měli na pití používat balenou lahvovou vodu. Pokud do kontaktu s povodňovou vodou přijde i nějaká úroda, ministerstvo obyvatelům nedoporučuje, aby ji konzumovalo. Jistější je, pokud se potravin zbaví.

Seznam doporučení obsahuje i další výstrahy, které se týkají hygieny, přípravy jídla, zemědělství či dezinfekce domu.

Takovým způsobem se státníci snaží obyvatele varovat před zdravotními riziky. Centrum veřejného zdraví totiž varuje, že kontaminace vody může způsobit hepatitidu typu A, tyfus či dyzentérii.

Kde hledat řešení

Dánské město Vejle leží na soutoku dvou řek, které dále tečou do fjordu Omløbsåen. Kvůli měnícím se klimatu a intenzivním srážkám Vejle často postihovaly silné záplavy.

Město se však rozhodlo situaci řešit, a tak investovalo do protipovodňové brány. Ta se zavírá v době, kdy ve fjordu začne stoupat hladina vody. Aby ale nedocházelo k zatápění jiné části města a nebyla ohrožena kvalita vody, bránu musí město pravidelně sledovat.

Kromě výstavby šikovných mechanismů existuje i několik dalších řešení, která mohou zmírnit záplavy, a tedy i zabránit znečišťování vodních toků. Odborníci poukazují zejména na zastavení kácení stromů, jejich opětovnou výsadbu či obnovu mokřadů.

Univerzita v Nebrasce rovněž nabízí několik nenáročných řešení a rad. V oblastech s častými záplavami doporučuje namísto betonu používat štěrk, dlažbu nebo kámen.

Důležité je vytvářet komposty a travnaté zóny, které vodu pohlcují, zpomalují nebo pomáhají měnit její směr. K zmírnění záplav přispívají i nádrž na zachycování dešťové vody, která se dá znovu použít.