Blog

Koncem listopadu 2017 jsme navštívili naše zákazníky v jednom z jejich pivovarů v Rusku. Cílem naší návštěvy byla kontrola výsledků a průběhu provzdušňování, což bylo hlavním předmětem naší poslední rekonstrukce, kterou jsme na čistírně odpadních vod provedli. Už během mého letu do pivovaru jsem přitom přemýšlel nad tím, jakou částku peněz naše zásahy do technologie podniku ušetřili. 

Mimo jiné jsem přemýšlel i nad tím, jak naši montéři ve velké zimě vyměňovaly aerační elementy na dně nádrží. Byly sice vyprázdněné, ale ne úplně. Chlapi tedy pracovali ve vodě po kolena při teplotě okolo bodu mrazu. Naštěstí, voda byla teplá, protože přicházela z výroby. A určitě voněla po pivu. 

Proč bylo nutné provést rekonstrukci ČOV?

Naším úkolem bylo zjistit, jak funguje čistírna po rekonstrukci a jak se jim daří dodržovat limity na odtoku z čistírny. Sám jsem byl zvědavý, protože výměnou opotřebených aeračních elementů dokážeme nejen zlepšit dodávku a distribuci kyslíku do celého objemu reaktoru, ale také ušetřit množství spotřebované elektrické energie. 

U starých elementů mohou nastat problémy v několika věcech: 

1. Zanášení a znečištění provdzušňovacích elementů

V první řadě se elementy zanášejí, a to samotným znečištěním, vločkami bakterií, ale zejména tím, že ve vodě reagují různé druhy molekul a vytvářejí nerozpustné sraženiny. 

2.  Ztráta pružnosti provdzušňovacích elementů 

Jinou příčinou může být to, že po určitém čase ztrácejí provzdušňovací elementy svou pružnost. Z toho důvodu malé póry, které zajišťují průnik vzduchu do kapaliny ve formě jemných bublin, ztrácejí svou účinnost. 

3.  Poškození prevdzušňovacích elementů 

Třetí alternativou může být poškození některých elementů, například roztržením jejich elastického obalu. V tom případě přes jeden element prochází příliš vzduchu ve formě nejemných, ale hrubších bublin.

Důsledkem všech těchto chyb dochází k stále dokonalejšímu přestupu kyslíku do směsi kalu a odpadní vody. Praktickým projevem chyb je potřeba vyššího výkonu dmychadla, jehož důsledkem je rychlejší otáčení se ručičky elektroměru. Zefektivněním dodávky kyslíku do systému umíme snížit přebytečný výkon dmychadel. 

Důvod rekonstrukce ČOV pivovaru

Před výměnou aeračních elementů se na dodání kyslíku do systému používali tři dmychadla, a to konkrétně dvě dmychadla s instalovaným výkonem 75 kW a jedno dmychadlo s výkonem 30 kW. Všechny tři stroje byly postupně zaváděny do provozu. Po téměř deseti letech nepřerušovaného fungování a bez údržby elementů pracovali na plný výkon.

Navzdory nejvyššímu možnému výkonu dmychadel se na čistírně stávalo, že v systému kyslík chyběl. Tato situace není vůbec jednoduchá. Organické znečištění sice dokáží mikroorganismy odstraňovat i bez přítomnosti kyslíku, avšak problém je v odbourávání dusíku, v tomto případě zejména v rozpuštěné formě amoniaku.

Ten se ve zhoršených podmínkách nedokáže transformovat na dusičnany, a tím se znemožní další degradace dusíku na plynný dusík, čímž by se ze systému odstranil. Proto vzniká potřeba tento akutní problém řešit a rozumným řešením je právě výměna aeračních elementů. 

Co podniku přinesla rekonstrukce ČOV?

Po rekonstrukci a výměně aeračního systému se v podniku momentálně používá jen jedno dmychadlo s výkonem 75 kW. To je v provozu pouze na 60% své kapacity. 

Díky tomu, že se snížila spotřeba elektrické energie, snížily se i provozní náklady na provzdušňování aktivační nádrže na 1/4. Během jednoho roku takto dokážeme ušetřit přibližně 1 200 MWh elektrické energie.

Cena elektrické energie roste a klesá v závislosti na různých faktorech a stejně se liší i v různých zemích. Pokud bychom však uvažovali v dosti širokém intervalu cen, například od 0,04 € / kWh (Ruská federace) až po cenu 0,1 € / kWh (Slovenská republika), představuje ušetřená částka 48 000 až 120 000 € za rok. 

Po několika dnech strávených v moskevském pivovaru jsme si s kolegou sedli do letadla, spokojeni s odvedenou prací a s radostí, že se vracíme domů. Jelikož v Rusku mají limity pro vypouštění odpadních vod velmi přísné, určitě jsme v tomto pivovaru nebyli naposled.

Uvidíme, kde a jak se bude dát pomoci a ušetřit nějaké peníze příště.

Autor: Ing. Matúš Palguta, chemický technolog